Welcome in my world... na Blog.cz

Když jsem se dozvěděla, že v Praze bude MCR, tak jsem tomu nemohla ani uvěřit. Moje oblíbená kapela a bude tady, opravdu se mi to nezdá, stal se zázrak. Proto jsem hned psala své nej kámošce, jestli by nešla na koncík. Jenže ona zrovna ten den už něco měla, takže smůla. Nejspíš z toho nic nebude, chjo...

Ale osud tomu chtěl, abych se o nich zmínila před spolužačkou. Ta když slyšela, že budou tady, tak mi řekla, že by se mnou na ně šla a hrozně ráda, protože je chce taky vidět. Opravdu se na mě usmálo štěstí.

Takže jsem se zeptala tatíka, jestli by mi nesehnal lísky pro nás. A ten řekl, že to není problém. další den po škole jsem na stole objevila nádherný lístky na MCR. Úžasnej to pocit nadšení a radosti. Ano co dokáže "pouhý" lístek na koncert jedné kapeli.

V neděli jsem už nemohla dospat samou nedočkavostí. Ještě ten den mi volala Miri, že s náma jde Fíla, místo Kiki, které není dobře. Ok, co se dá dělat. Ale teď se už nestane. V ten den nějak čas hrozně utíkal a už se blížila doba.

Mno jo, ale co si vezmu na sebe. Zrovna nic extra nemám, abych v tom mohla jít na koncert. Nastal problém, ale opravdu velkej. Doma jsem neměla ani nic černýho, hua... takže jsem si nakonec vzala hnědý tričko, džíny a k tomu Olíka (oblíbená bundo-košile). Ano vypadala jsem jako "debil". Ale už to nemůžu nijak zachránit. Protože už opravdu musím jít, jinak to nebudu stíhat a to bych oparvdu nechtěla.

Sraz byl na Nádraží Holešovice, v metru. Chvíli jsem tam na ně čekala, takže jsem koukala co tam, tak chodí za lidičky. A zakra "emo", všude samé emo. Nic proti nim, ale moc je nemusím, podstatě oni zase nemusí celý svět, takže je to aspoň nějak vyrovnané.

Před T-Mobile Arenou bylo toliko lidí, až z toho šli oči kolem. Jak se tam vůbec dostanem!? Nějak jsme se rvali tím davem, že jsme se dostali dopředu, ani nevím, jak jsme to dokázali. Po kontrole lístků jsme už byli v Areně, páááni!!! Můj sen se stává skutečností. Jdeme směrem k podiu, ale ne zas až dopředu, tam bychom opravdu zdechli. Neutrální místo bylo někde ve prostřed.

Nejdříve vystoupili Billy Talent, protože to byli předskokani. Sakra ti byli neuvěřitelní a úžasní, jak dokázali dav rozvášnit, to jesm opravdu čuměla, ale v dobrý. Prostě jsem se zamilovala do Billáče. Nejlepší na tom bylo, že slíbili, že se ještě do Prahy určo vrátí, protože jsme fakne super fandové, a taky proto, že v Praze jsou ty nejkrásnější holky na světě :D. Jóóó, ten ví jak na nás... Po "krátké" přestávce už nastoupili MCR v čele s Gerardem, který byl fakne super a dokonalej. Není ani divu, že mu publikum všechno zobalo z ruky a zpívalo s ním všechny hity, jako např. Welcome To The Black Parade, I Don´t love You, Helena a další... Z celého koncertu jsem byla opravdu nadšená a mám z toho zážitek na celý život, který ve mně zůstane navždy......................

Pražský koncert se konal v pondělí 20.4.2009 v Inchybě (dřívější Malé sportovní hale) na Výstavišti.

Jako předkapelu si vzali sami sebe, což plyne, že koncert byl v jejich režii, co dodávalo lepší atmosférce.

Samostatný koncert nejde popsat pouhými slovy, to by ste museli vidět a zažít sami, abyste nasáli tu úžasnou atmosféru, kterou svým koncert vyvolali.

Proto se dám pár videjek z koncert, abyste to mohli zažít také.